Nechce se mi moc psát o tom, jak jsem nervózní z NKÚ. Kdo sakra není? Je to první velká zkouška nás všech z ročníku. Před zkouškovým šílenstvím jsem ale musela urovnat několik nevolí, které jsem stihla natropit, abych neměla žádný stres mimo “učení”. Who needs it? Not me. Musím si dokola opakovat, že jsem žena integrity.
June a Gab se rozhodly uspořádat našemu ročníku takovou menší akcičku / párty (?). Se vší diskrétností jsme nesměli nikomu mimo ročník říct, že se všichni na jeden večer sebereme a opijem se do němoty. Nebo alespoň někteří. Místo konání byl stan June, který si postavila u jezera. Pokusila jsem se ze začátku bavit všechny výkladem z tarotových karet. Nemám nejmenší tušení, jak se z nich čte, jasnovidectví jsem si ve třeťáku nevybrala z jednoduchého důvodu: jsou to bláboly. Stejně jako horoskopy, jak může někdo přesně určit něčí budoucnost na základě pár náhod. Alespoň jsem ostatní bavila. Isaacovi jsem vyvěštila, že na něj někdo blízký hodí obrovský průser, což si automaticky spojil s Jayem. (Neříkám nic.) June strašně zajímalo, jak dopadnou její NKÚ. Samozřejmě jsem nemohla říct, že je vymletá a že zkoušky nedá. (K tomu bych ani ty karty nepotřebovala.) Uklidnila jsem jí, že zkoušky dá, ale trošku jsem si z ní utáhla, že společně se zkouškami bude čekat dítě. Přišlo mi to vtipný, ale nedokážu si představit, že bude mít jednou June a Stu dítě. Bylo by chytré po Stuovi a… “své” po June? Nebo naopak? Utíkám od hlavní myšlenky...
Po nějaké době jsme se volně přesunuli k flašce. Debilní, zbytečné, imbecilské hře, kterou nenávidím od prváku. Nechápu, jak to může zbytek furt bavit, když se pokaždé něco vyloženě posere a někdo se rozhádá? VŽDYCKY. SE. NĚCO. POSERE. Ze začátku to šlo v klidu, většina přítomných byla napitá, já furt sosala první skleničku čehokoliv, co nám June nalila. Hra pokračovala a bum bam bim: Abby se zeptala Viann, kdy naposledy lhala. Viannu mám ráda, je to nejhodnější člověk na škole, ale v ten moment jsem za jejíma očima neviděla jediný náznak toho, že by přemýšlela. Odkryla pravdu, kdy ve skutečnosti nebyla moc velkou fanynkou toho, že bych měla chodit s Barrym a LHALA MI O TOM. Samozřejmě, že jsem byla ZDEVASTOVANÁ. Viann je poslední člověk, od kterého bych čekala, že mi bude lhát. Já jí nikdy nelhala, jaký má ona důvod???
Situace potom byla napjatá a flaška se posléze zastavila u mě. Dostala jsem krásný úkol na rozloučenou: políbit kohokoliv z přítomných. To by bylo v pohodě, kdyby tam byl jedinej kluk? Deníčku, jsem hardcore ally a ráda, že všichni na koleji hledají jejich sexualitu a gender, ale já nejsem na holky. Po tom fiasku s Mayou se mi potvrdilo, že holky nejsou můj cup of tea. V ten moment jsem byla rozpolcená a nevěděla, co si myslet. Všichni tam byli už podnapilý a přišlo jim to asi srandovní, zatímco já byla S O B E R a při vědomí. Líbání jen tak? No thanks. Pokud budu mít mononukleózu, budu jí mít s někým, kdo jí se mnou prožije a přežije. Po strašně náročných kalkulacích jsem se rozhodla dát hudlana Gab. Bylo to nejmenší zlo. S Corn ani Viann se cucat nemůžu, jsou moc BFF’s. June ani Abby nebyly ani v seznamu možností, protože reasons. A mám takový pocit, že Amálii a Tie by to bylo nepříjemné. Gab je prostě krejzyna pro každou srandu. Nepřišlo mi to teda srandovní, but go off.
Traumatizovaná jsem pak dramaticky odešla zpět na kolej. Krom skoro-napadení rarachy jsem v pořádku dorazila, kde z nějakého důvodu ponocovali Stu a Barry. V té době jsem byla furt s Barrym ve zvláštním rozpoložení, nemluvili jsme spolu. I když jsem přijetím pozvánky slíbila, že o párty budu mluvit jen s dalšími páťáky, Stuovi jsem to jednoduše nemohla zamlčet. Hlavně ne po tom všem, co se mi stalo. Byla jsem NA DNĚ VŠECH DNECH. Pod ultimátem jsem mu řekla vše, co se stalo, i to, že jeho snová grilka pořádá večerní chlastačky a tak dále. Věřím, že si to nechá pro sebe. Stu mě nikdy nezradil. Nevidím důvod, proč by se to mělo měnit.
Rozhozená jsem pak byla vyslána Stuem do postele. Nemohla jsem vůbec spát, v hlavě jsem měla jen myšlenky toho, jak se určitě strašně nasmály nad faktem, že mi Viann lhala a jak June ví všechno nejlíp, protože je přece Barryho BFF, a tak všem řekne “jak to bylo”.
Dalšího dne jsem na Viannu byla naštvaná a zároveň jsem se snažila najít pochopení v jejím jednání. Všichni dělají chyby a Viann má validní pocity. Ve výsledku jsem si uvědomila, že mi tak nevadil fakt, že Viann nebyla vyloženě PRO náš vztah, ale že mi kvůli tomu lhala. Jako kdyby se bála, že na ní budu naštvaná (a dám jí přes nos jako nejmenovaná osoba), když nebude souhlasit s tím, co dělám se svým životem. Po jejím návratu na pokoj sama iniciovala, že si musíme promluvit o včerejšku. Bylo to bez hádky, každá jsme řekly to, co jsme říct chtěly a ve výsledku jsme se usmířily. Na Viannu bych asi nebyla schopna být naštvaná dlouhodobě. Už jen fakt, že spolu bydlíme na pokoji by tomu vůbec nepomáhal a nechtěla bych se zase dostat do podobné situace jako s June v druháku. A navíc jí na to mám moc ráda. Rozjetá jsem se rozhodla, že si musím hned promluvit s Barrym. To awkward zdravení muselo skončit. Před jeho pokojem jsme si “vyříkali” (nebylo to nic agresivního!), že ani jeden vůči druhému necítíme žádnou negativní emoci a hádej co deníčku! Už jsme v pohodě a s nikým v Havru teď nemám větší neshody, krom June teda, ale to už je rutinní záležitost, ne?
So I don't blame you
If you want to bury me in your memory
I'm not the girl I ought to be, but
Maybe when you tell your friends
You can tell them what you saw in me
And not how I turned out to be
Jsem na sebe pyšná, dospěle jsem celou situaci vyřešila a můžu zase v klidu žít svůj život.
Jediné co mě ještě napadá deníčku, je nový díl Potlouku. Po intervenci autorů, kterou si na krk vzala June, Viann a Stu, byl nejčerstvější díl umírněnější, než ten předchozí. Obecně jsem z toho cítila snahu vlézt těm třem co nejvíc do zadku. Nejspíše se bojí, že když znovu přešlápnou pomyslnou mez, tak je napráší ředitelce. Jako kdybych nebyla ve hře já a Abby, které o jejich psaní víme také a mohly bychom je naprášit v jakýkoliv moment. Byla jsem lehce překvapená rankingem nejvíc hot lidí na škole. Moje pocity:
Nechápu proč míchali studenty a profesory, jsou to dvě různé kategorie
Dát do rankingu Stewarda, který se s nikým z koleje pomalu nebaví, nad většinu dobrého materiálu školy je C R A Z Y
Nevím, co je hot na tom přebírat kluky jiným holkám, koukám na tebe, KARO
Samozřejmě jsem své pocity hned konzultovala s Viann, která se mě snažila uchlácholit, že se přeci s Mary ani Jayem moc nebavím, tak mě jen neznají natolik, aby zvážili mě tam dát a že je to blbej seznam. ALE VIDĚL NĚKDO V POSLEDNÍM PŮL ROCE KARU? ne. Kara je bůh ví kde, ale stále je víc hot než trendsetterka bradavické módy. Dávám tomu asi až moc váhy, ale ke Kaře asi nikdy nebudu mít kladný vztah. I s June to vidím nadějněji než s ní.
Deníčku, mimo to všechno jsem začala vzpomínat na New York. Jak se asi teď má Nicolas? Naposledy jsem si s ním psala o prázdninách přes “Whatsapp” (tak se tomu myslím říká, nevím), kdy mi nadšeně vyprávěl o tom, jak je střední super. Dostal se na speciální uměleckou školu, kde prý strašně dře, ale baví ho to. Mamka mi v dopisech občas napíše, jak se to u Serranů má. Prý by byli rádi, kdybychom někdy přiletěli. Jsem na to mentálně ready? Nicolasovi už bude táhnout na sedmnáct let, je pomalu dospělý člověk. Proč si mě vlastně furt pamatuje?
Nevím deníčku, teď jsou hlavní NKÚ, pak bych měla teprve začít svůj love life. Jsem žena integrity, která udělá NKÚ a začne svůj small business. #manifesting
Tvoje #girlboss,
Laurie <3
Comments