Havraspár asi chvíli žil novým vydáním Potlouku? (To je takový pseudo časák, který píše bůh ví kdo z bůh ví jakého důvodu.) První dva díly byly takové o ničem, wannabe baddies si tam vypisovaly srdíčko o tom, jak být “biggest bad bitch”. Ale s třetím dílem začala asi mikro-válka? Jedna z rubrik nového vydání byly vyloženě drby, které autoři sbírali celé prázdniny a sesumírovali je na pár stránek. Samozřejmě jsem nebyla vynechána a přečetla si o sobě, jak jsem se přes prázdniny lepila na Stua a jak jsem ai neuspěla, když furt chodím oblečená jako kdybych šla na pohřeb. Nejdřív mě to samozřejmě rozhodilo, ALE: 1. Myslím že pusa se Stuem JE ÚSPĚCH (bitches better learn from me) 2. Ten kdo komentoval můj styl oblékání ví o módě asi jako Max o emoční stabilitě -> nic
Ale vyšla jsem z toho nakonec ještě dobře? V následujících řádcích se pustili i do vztahu June a Stua, jelikož Stu je velmi žádaný. Prý to v jejich vztahu skřípe a zmínili tam i něco o tom, že po Stuovi jdou mladší děvčata a že by ON měl vyrůst? Já si nepamatuju, že by Stu vyloženě vyhledával dvanáctky který jsou naprosto mimo a chtějí jen toho “nejvíc hot” kluka. Ještě jsem s ním o tom nemluvila, ale myslím že tu konverzaci budeme mít. Přeci jen, jako jeho BFF bych mu měla být oporou a podpořit ho i v té nejhorší situaci. Naopak jsem viděla čistě a jasně reakci June na to všechno, co se v Potlouku psalo. Byla naštvaná, asi rozhozená, a musela se se mnou o tom hádat, SAMOZŘEJMĚ. S Abby jsme z toho měli ve výsledku srandu, tímhle kravinám věří jen blbečci, ne? JUNE. WAS. NOT. HAVING. IT. Uznávám že nemusí být příjemné, když o vás někdo píše, že váš vztah skřípe, i když je údajně “otevřený”, ale třeba je to jen karma za to, jak se ke mně June chovala po tom líbacím incidentu se Stuem. Ze své flop éry jsem už vyšla, tak by se mi mohlo začít dařit. Víííí.
Vánoce mám celkem ráda. Nepamatuji si, kdy jsem je naposledy slavila s rodiči, ale vypadá to, že ani jedné straně nevadí, že tento svátek trávím v Bradavicích. Letos bych stejně nebyla schopná odjet. Je to poslední rok s kluky, o to se přece nemůžu nechat připravit. Než jsem objednala všechny dárky, musela jsem sehnat pár galeonů, abych měla jistotu, že od Harringtona neodejdu jen s půlkou věcí. Posbírala jsem pár svých šatů, které bych jinak už asi nevytáhla, a šla je zkusit prodat na vánoční trhy. Zpočátku to nevypadalo moc slibně, procházeli okolo jen různí kluci a Max, kteří se netvářili, že by si chtěli spice up their life krásnými šaty. Zničehonic se ale přiřítila na trhy Cindy a zastavila se u mého stánku. Před Halloweenem jsme se bavily o tom, jak se snaží najít svůj styl. Samozřejmě jsem jí podpořila, že každý si jednou svůj styl najde a bude ho ještě stokrát měnit. Mezi řečí můj styl pochválila, prý je “elegantní”. Polichocena touto vzpomínkou jsem se vrátila zpět do reality prodejkyně high fashion kousků. Povídaly jsme si tak různě a zeptala se mě, jak jsem na tom s prodejem. Poraženě jsem musela přiznat, že zatím bez úspěchu, což v ní probudilo obrovský zájem si nějaké šaty koupit. Cindy by slušelo pomalu cokoliv, je ještě malá a v jejím věku nejde moc o to “servírovat looks”, ale spíš nevypadat jako jedno z cabbage patch kids. Při výběru se k ní připojila Avaline. Asi jsou nejlepší kamarádky, jelikož je pomalu vždycky potkávám spolu. Po velmi dlouhých promluvách a rozmýšlení se dohodly, které šaty si koupí. Cindy si vybrala fialové high low šaty, které jsem měla loni na Silvestra a Avaline si vybrala moje iconic pohřební šaty, které jsem měla na Silvestra ve třeťáku a tančila jsem v nich se Stuartem. Bylo těžké se s nimi loučit když s sebou nesou tolik historie, ale děvčata vypadaly nadšeně, což mi hned zlepšilo náladu. Chudší o dva ikonické kousky a zároveň bohatší o 22 galeonů jsem sbalila zbytek šatstva a odtralalíkovala do pokoje. Rozhodla jsem se, že výdělek rozdělím podle toho, kolik budu potřebovat na dárky. Co nepůjde na dárky, půjde do fondu na butik.
Deníčku, určitě si pamatuješ jak jsem posledně psala o Barrym. Furt nevím, jaký zaujmout postoj. S Viannou jsem trošku nešťastně chtěla probrat u oběda, přesněji jak moc by jí vadilo, kdybych vyjádřila jakoukoliv náklonost k jeho maličkosti. Té se to asi dotklo, jelikož v obličeji měla mix pohoršenosti, rozpaku a nepříjemnosti z celé situace. Moc jsem si nepomohla, když jsem ji začala vysvětlovat, že mě na Barrym fascinuje jeho myšlení a jak obecně “zvláštní” je. Možná to znělo jako kdybych ho chtěla do nějaké pomyslné sbírky. Je pravda, že si dokáži vybrat vždycky nejlepší případy školy -> Maxwell & Andrew, ale o tom to vůbec není. Proč je sakra tak těžké popisovat pocity k někomu. Asi si s Barrym musím sednout a říct mu to. Co nejhoršího se může stát? Buď mi řekne, že to se mnou chce zkusit a nebo prostě řekne ne a posuneme se dál. Chci mu tím ale kazit svátky? Co takhle silvestrovský ples? Třeba přeskočí jiskra nebo tak něco. Bývá to tak v romantických filmech, ne?
Ugh, kromě toho se snažím pokračovat v "budování" značky s Corn. Jelikož chceme sdíleně podnikat a obě navrhovat vlastní oblečení, napadl mě naprosto jednoduchý systém toho, jak by lidé mohli jednoduše rozpoznat, která z nás určitý kousek navrhla za pomocí loga na cedulce.
Ještě jsem to Corn neukázala, jelikož jí teď absolutně nejsem schopná zastihnout, ale jsem se sebou spokojená. Mám před sebou dlouhou cestu a musím se naučit pracovat na více věcech najednou. Rodiče se mi furt neozvali ohledně toho, jak to dopadlo se Singh. Třeba ztratila zájem nebo after all nejsem připravená na to začít s divadlem. Co se dá dělat, musím se tomu postavit odhodlaně. Můj nejreálnější scénář po dostudování zatím je, že budu pracovat v nějakém menším londýnském divadle a po večerech budu navrhovat a šít věci do butiku, ve kterém bude převážně Corn. Je to moc? Jak moc se situace mění, když je Corn zasnoubená s Leonem? Kde budu bydlet???
Mám ještě dva roky na to o všem přemýšlet, teď musím hlavně složit NKÚ. Málokomu se podařilo uspět ze dne na den, vždy je za úspěchem hromada práce! Tvoje #girlboss
Laurie <3
And I'll leave what I'm chasing For the other girls to pursue
Mom, am I still young? Can I dream for a few months more?
Comments