Deníčku, můžu “slavnostně” prohlásit, že jsem dokončila čtvrtý ročník a příští rok mě čekají NKÚ, snad. Zkoušky, o kterých jsem v prváku snila: konečně možnost předvést se a ukázat světu, že něco umím! Za ty roky se ale mnohé změnilo a spíš se ve mě kumuluje pocit nejistoty. Zvládnu to vůbec? Měla bych, ale nikdo neví, co se může stát! Třeba zase bude padat škola!
Ještě mám prázdniny na to se tím absolutně nezatěžovat a pokračovat v mé kariéře bradavické módní ikony. Sledovat všechny ty chudáky z nižších ročníků, ale i z vyšších (NATHAN!), jak nejsou schopni ani sladit dvě barvy a nepomoct jim, by měl být prohřešek proti lidskosti. Sama jsem se na léto připravila, často jsem brala inspiraci z časáků, co mi půjčila mamka. Některé značky vlastní známé mudlovské osobnosti, například Fenty, kterou vlastní Rihanna, což je krutopřísně známá americká zpěvačka. Celkově mě začala víc zajímat móda. Třeba, až jednou budu slavná muzikálová herečka, si taky vytvořím vlastní značku. Už teď na to mám dobré základy od mamky a navíc mám přirozený talent na to vypadat ve všem dobře. I Andrew si to určitě myslí.
Prázdniny jsem otevřela na Farmě Na Konci Duhy, kde jsem brigádničila již dříve, po prvním ročníku přesněji. Traumatický zážitek jsem se rozhodla opakovat, jelikož potřebuji nějaký ten galeon na vyžití v dost drahém Londýně. Letos je nás opravdu mnoho, na každém rohu někoho potkávám a tak ztracím možnost klidu, na kterou jsem se těšila. První službu jsem měla společně s Karou, Stuartem a Rudym. Neobvyklá směsice lidí v jedné pracovní skupině ale překvapivě přinesla porozumění, kdy jsem se starala převážně o králíky a nebo vyměňovala vodu prasatům a slepicím, zbytek práce si rozdělili a já se absolutně nemusela zatěžovat koordinováním. Večery jsem občas trávila s Andrewem, který byl u ovcí. Poslední dobou se mi od něj dostává hromada lásky a dárků. Zve mě na večeře, chce za mě všechno platit. Nechci znít jako nevděčná nána, ale připadám si strašně blbě, když za mě tak utrácí místo toho, aby si šetřil na něco svého. Snažím se nepřemýšlet nad možností, že si mě chce jen koupit a kryje tím něco mnohem hlubšího, o čem nemám nic vědět. Nejistota ve mě ale asi stále bude, Andrew je prostě moc snový na to, aby něco neskrýval. Jsou tyhle myšlenky normální? Měla bych si jít popovídat s psychologem? #trustissues
"I love everybody
Because I love you
I don't need the city, and I
Don't need proof
All I need, darling
Is a life in your shape"
Jednoho večera jsme s holkama seděly a dumaly v Kotli nad smyslem života a problémy dnešního kouzelnického světa, jako pomalu každý večer, než jsem začala o tom, že mám už rozpracovaný návrh na šaty pro další plesovou sezonu. Nějak jsem došla k nápadu, že bych si mohla za podpory nějakého obchodu zařídit vlastní kolekci a společně s ní i přehlídku! Nápadu se hned chytila Corny s doplňkem, že bychom mohly mít kolekci společně, a já jsem pro. Šel by vidět nádherný kontrast mého mírného high fashion a Corneliina výstředního barevného stylu. Dokonce si na to nakoupila látku a šicí potřeby! Pár dní na to mi na pokoji prozradila, že koukala po Příčné. Našla prý několik volných obchodů, které bychom si mohly v budoucnu pronajmout a mít tam vlastní boutique. Miluju na ní, že se tak zažere do věci a jde si pro ni. Chci ji jít naproti s jejím nadšením a tak mě napadlo, že bychom si z každé výplaty z Farmy/stáže odsunuly pět galeonů a začaly si tak šetřit na náš obchůdek. Ještě jsem jí to nenavrhla, ale myslím, že bude souhlasit! Kolik tak stojí pronájem obchodu?
To mi připomíná, stáže. Poprvé mám možnost se jedné účastnit a hned jsem věděla, kam chci jít. Přihlásila jsem se na stáže do kanceláří, přesněji na personalistku do Munga a právní asistentku na Ministerstvo. Už mám plné kecky té práce na Farmě, nepotřebuji si přitěžovat ještě tím, že bych makala někde navíc. Papírování mi nevadí, není to tak náročné a nemyslím si, že mi na hlavu přistane nějaké důležité rozhodnutí. Navíc jsem naprosto ready se svým stylovým outfitem, se kterým všem vyrazím dech!
Ještě nevím, kdy se podívám domů, ale chci to stihnout v červenci. Mamka mi v dopisu psala, že táta si na práci stěžuje furt stejně, ale udělal si radost koupí nového křesla do pracovny. Občas přemýšlím, proč radši nejde pracovat někam jinam, když mu tak ta práce nevyhovuje. On mi to vždycky vysvětlil, že lepší práci nesežene s jeho vzděláním. Já si myslím, že by určitě našel nějaký flek na Ministerstvu, které má oddělení zaměřené na vzdělávání. Přeci jen, má vystudovanou mudlovskou vysokou, to něco musí znamenat! Zkusím se poptat, jestli se tam dostanu na tu stáž. Mamce na druhou stranu nabídli práci asistentky choreografky v Apollu, když má tolik zkušeností z Broadwaye. Jsem za ní ráda, že je zase konečně v práci, která jí baví, narozdíl od táty...
Těším se deníčku, co tyhle prázdniny ještě přinesou. Budou po dlouhé době snad bez dramatu, které by se točilo okolo mě. Stuart mě mile překvapil, dostala jsem od něj krásné letní šaty, které sám ušil! Haute couture boots down to the house mamma yes gawd! Nečekala bych, že první designérský kousek budu mít od nejlepšího kamaráda! Přemýšlím, jestli ho někdy nepoprosím o lekce šití, když chceme s Corny mít vlastní značku!
xoxo,
Laurie <3
Comments