Povánoční měsíce se každým dnem plní více a více dramatem, které kolem mne proplouvá a já ho zvládám jen mlčky sledovat.
Největším vzrůšem poslední doby byl objev tajemné chodby v katakombách školy. Společně s Viann, Cornelií a Lysem jsme jí odhalili v den, kdy hořela učebna pár stovek kroků od našeho nálezu. Chodba samotná je hodně stará, nic v ní nebylo, jen kameny. Ve výsledku ničím vlastně nebyla zajímavá, ale Lysovi to nedalo. Zbytek večera s námi řešil a snažil se nám vysvětlit, že někde na hradě musí být runa, kterou nenašli lidé z Ministerstva. A právě ona je možným strůjcem všeho toho bordelu. V mysli jsem pátrala, kam sakra nikdo nechodí. Bradavice jsou obrovské, ale přeci neexistuje dostupné místo, které za posledních pár desítek let nikdo nenavštívil...
Lys mi pár dní poté řekl, že mu má Leicester dodat nějaké další prameny informací, jelikož v knihovně mezi nejhlubší knížky patří beletrie o svádění opačného pohlaví. Jsem zvědavá s čím přijde, sama si netroufám tipovat, kde by sakra mohla být schovaná. Vlastně ani pořádně nevím, jak taková runa vypadá...
Od záhady jsem volně přešla v dalších týdnech k divadlu. Opravdu mne nebavilo čekání na to, až se Taylor rozhoupe a vysloví název muzikálu, který budeme hrát. Sesumírovala jsem na papír všechny moje vzpomínky o muzikálech, které jsem viděla, nebo slyšela, na papír, který jsem na další schůzce prezentovala. Upřímně nebylo moc z čeho vybírat, jelikož s naším počtem nemůžeme dělat obrovské muzikály jako Wicked, nebo Grease.
Finální list vypadal takto: - Mamma Mia
- You're a Good Man, Charlie Brown
- Evita
- [title of show]
- Little Women: The Musical
Solidní list, ze kterého jsme museli něco vybrat. Snad jediný Maxwell měl problém s tím, že se bude hrát muzikál. Proběhlo velice demokratické hlasování, ze kterého vyšlo, že hrajeme Mamma Miu! Poté se dalo do zpěvu. Kdo měl zájem, pódium bylo jeho. Už od začátku přišlo velké překvapení, kdy zpívala JUNE s MAXWELLEM. Jako by to bylo včera, kdy mi vyprávěla, že nezpívá...
S Mayou jsme měly připravené něco od Amy, nemohly jsme přeci stát opodál, aby veškerá pozornost šla na páreček. Rozpumpovaly jsme dokonce profesůrka a toho nového, Sawyera (nějaká spojitost s Veronicou Sawyer?!), natolik, že nám oba zazpívali. Profesůrek se musel třást, když ho slyšel. Snad mu vedení klubu příští rok nevyfoukne.
Vlastně nepřemýšlím nad tím, že mi bude za pár týdnů třináct. Ani neočekávám, že si někdo vzpomene. Prostě se přehoupnu přes další milník a hurá, jsem o krok blíže k dospělosti!
Večer poté, co jsme přišli ze sv. Munga, kde jsme byli na exkurzi, smrděla kolej napětím. Ne takovým tím, že se má stát něco dobrého, že nás čeká překvapení, ale že se něco pokazí. A taky že pokazilo. Mohla jsem z první řady sedadel sledovat drama mezi děvčaty a Maxwellem. Absolutně nic mi nedávalo smysl, Maxwell byl naštvaný, June brečela, a Viann se je snažila nějak udobřit. Ale podívaná to byla zajímavá, nebudu lhát. Musím se doptat holek, o co vlastně šlo, protože se ztrácííííím. (Pokud to teda není kvůli tomu, že jsme znejistily s Viann June natolik, že dala sama od sebe Maxwellovi pusu, ooops!!!)
Laurie <3
Commentaires