Milý deníčku, dostala jsem tě k Vánocům od rodičů, nejspíše abych si ve tvých stránkách poskládala myšlenky, když mi rodiče nejsou nejblíž. To zní fér. S mojí pamětí na sebe blbější vzpomínky je mizerná, hlavní jsou drby a fakt důležitý věci, který se mi v životě stanou. A samozřejmě moje pocity, uh.
Z postele v prázdném pokoji, kde teď budu do konce kalendářního roku sama přemýšlím, jak bych zhodnotila svoje počínání na škole. Nečekala jsem, že tu bude taková honička za body, kvůli které se nebojím říct, by někteří zabíjeli. Snažím se co nejvíce užívat všeho okolo, chodím do volnočasového a divadelního klubu. Baví mne to tam, v divadle se asi nejvíc bavím s Mayou, je celkem fajn na to, že je ve Zmijozelu. Pak tam ještě chodí celá Havraspárská parta, takže si nepřipadám blbě, že nejsem jediná z naší koleje. Díky volnočasovému klubu jsem se víc začala bavit s Abigail. Připadalo mi, že se vždycky schovávala za June a brala jí jako takový štít, ale to se změnilo!
Dost o klubech, jdeme k tomu hlavnímu.
Vánoce začaly zvláštně, probudila jsem se u stolu s hlavou v knize. Nejspíše jsem se minulý večer začetla a zalomila to v polovině řádku. Když jsem se pořádně rozhlédla po pokoji, June už tancovala okolo jejího kufru a balila na odjezd domů, Abigail ještě spala. Začalo mi být trošku smutno, jelikož já musím trčet na hradě. Rodiče odletěli na začátku prosince do New Yorku, jelikož mamka dostala nabídku hrát v nějakém novém muzikálu, prý se jmenuje Heathers nebo tak něco a bude tam hrát učitelku. Zní to záživně, já vím.
Lepší pokračování ten den mít nemohl. Nějak jsem protancovala celým dnem, doprovodila jsem holky k odjezdu a unavená večer spadla do postele.
Dalšího dne jsem se probudila v obklopení dárků. Ani jsem netušila, že mám tolik kamarádů, nebo známých, aby mi přišlo tolik dárků. Všechny jsem je pečlivě rozbalila a prohlédla, ozkoušela a v myšlenkách zhodnotila. Všechny byly skvělé, ale můj favorit je kolejní dar, kdy jsme dostaly mnoho věcí na lektvary a dokonce i mikinu laděnou do havraspárských barev a na zádech má napsáno moje jméno!
Zbytek dne jsem nic nedělala, jen četla darovanou knížku "Pouta krve." Je to opravdu zvláštní a dlouhá kniha, bůh ví, jestli jí vůbec dočtu.
Zítra mě čeká Silvestr, tak potom napíšu, měj se! -Laurie <3
Comments